Jak myslíte, že vám váš mrňous rozumí? Učení slov je pro miminka taková malá věda, vědci to zkusili s mimozemšťany …
Bylo spíše vejce nebo slepice? Tedy – učí se miminka rozumět slovům díky jejich využití ve větě, nebo jen díky samotnému slovu a předmětu?
Přesně tuto otázku si pokládají vědci. Aby na ni našli odpověď, vytvořili mimozemskou řeč a předložili ji univerzitním studentům na rozlousknutí!
„Kdo je nádherné miminko, no, kdo tady je nádherné, rozkošné miminko? Přece ty jsi, ty! Kde je macík? Kde je ?? Zde je macík, viz, tady je! „Toto je příklad toho, co novorozenci, malé miminka nejčastěji od rodičů poslouchají.
„Kde máš nožičku, kde je? Zde je, aha! Maminka ti vezme nožičku, ta¹ky, a už ji nemáš .. Máš ji, zde je nožička! „A podobně. Právě díky takovým větám a postavení slov v nich, díky situacím, které miminko pozorně sleduje, si začíná uvědomovat nejen smysl slov, ale také že jde o skutečnou řeč.
Těžká zkouška pro novorozence
Podle vědců stojí miminka před těžkou zkouškou – musí vyřešit dva klíčové problémy týkající se našeho jazyka:
- které zvuky, tedy hlásky patří k sobě a tvoří slovo a co toto slovo znamená, tedy přiřadit mu význam (ma-cik, chlupatá, měkká věc, která vyskočila zpoza mámy),
- jako jedno slovo pasuje k druhému, jaký je mezi nimi vztah a tedy skládají větu, aby jí dali význam a porozuměli tomu, co maminka svou maminkovské řečí chce říci (macík je tady, macík zmizel – co dělá macík?).
Oba problémy spolu souvisí, jsou propletené a týkají se právě problému vejce-slepice. Co bylo dříve – věta či slovo? Co víc pomáhá dítěti uvědomit si význam slova – samotné slovo nebo věta-situace, ve které ho máma používá? Děti totiž význam slov nabývají na základě toho, jakou roli hraje právě ve větě.
Vědci vytvořili mimozemský JAZYK S PSEUDOSLOVAMI
Aby zjistili, jak tyto procesy probíhají, rozhodli se výzkumníci z Lancasterské univerzity (Anglie) pod vedením prof. Patricka Rebushata a prof. Pádraic Monaghan otestovat, jak si zcela cizí, dosud nepoznanou řeč přisvojují dospělí lidé.
Vymysleli zcela nový, mimozemský jazyk s pseudoslovami, představeny dvěma mimozemšťany a dospělým (20 univerzitních studentů) ho předvedli ve větách vedle scénách, ve kterých mimozemšťané vykonávali různé činnosti. Zjištění zveřejnili v časopise Cognition (listopad 2020). Pro syntaxi a gramatiku nového jazyka využili jako základ ten japonský.
ÚKOL PRO STUDENTY ROVNÁ SE ÚLOHA pro novorozence
Vědců zajímalo, jak přiřazují jednotlivým slovům dospělí smysl, jak zjišťují jejich postavení ve větách, jak začínají rozumět gramatickým úkolům slov a vyčítají jejich ze synktatických struktur vět.
Studenti neměli ani zpětnou vazbu, ani znalosti o slovech (které je přídavné, které sloveso, podstatné jméno …). Slova se setkávali v různých situacích-akcích mimozemšťanů, přičemž každá z nich poskytla možnost vysvětlení významu slova – student si ho musel sám vydedukovat. Tento způsob učení přitom koresponduje podle vědců s tím, jak se učí miminka rozumět nám.
UČENÍ DÍKY „vnímán SLOVA V SITUACÍCH“
„Naše mozky jsou jasně nastaveny tak, aby zařadily vyšší rychlost při nabývání a zachovávání spojení mezi slovy a světem. Myslíme si, že malé děti využívají stejné procesy učení jako dospělí, aby si přisvojili jazyk, „potvrdil pro Sciencedaily.com prof. Monaghan.
Studenti si dokázali na základě akcí mimozemšťanů vydedukovat význam slov – barvy, činnosti, i podstatná jména. Sledovali scénky a věty k nim přiřazeny, sledovali obměnu scének při větách a slovech i různé aspekty scén.
„Pokud často opakujete věty se slovy jako macík, děje se to, že ten macík se někde v blízkosti dítěte i nachází a objeví, tedy ho spatří a spojí si slovo s předmětem. Děje se to opakovaně, takže si dítě jako naši studenti vydedukuje, co je to macík, co provádí, jak vypadá, „vysvětlil prof. Rebushat.
Jde o medzisituačné učení – slovo v různých situacích. „Ta rychlost, s jakou se studenti a malé děti učí využít všechny možné vazby mezi jazykem a slovem, je mimořádná. Studie nám ukázala způsob jazyk učíme v přirozených situacích. „
VÍTE, ŽE …
… se rodíme s mozky s předpřipravenými ( „nainstalovanými“) vazbami na rozpoznávání slov? Tento rok vyšly výsledky výzkumu ze Státní univerzity v americkém Ohio, kde vědci studovali MRI skeny novorozenců.
Zjistili, že se miminka rodí s predispozicí citlivě reagovat na vizuální zobrazení slov. Jde o „presieťovanie“ částí mozku – jazykové a vizuální, schopné formovat slova a rozpoznávat je. Znamená to, že miminko je schopné vidět (rozpoznat) slovo ještě předtím, než je schopno jej přečíst! Pro vědce jde o cestu, jak sledovat proces, kdy se mozek stává „čítajícím“.
